Zkoušet se naučit meditovat může být docela náročné. Nejenže to znamená ovládnout vlastní mysl, ale také mnoho výzev, ze kterých jde až hrůza. Například odložit mobil, který se pořád ozývá, že mi přátelé na facebooku píší a dožadují se mé pozornosti, aby mi sdělili nejnovější drby.
Jakmile odložím mobil, přijde můj miláček a dožaduje se pozornosti zase on, protože vidí, že nejsem na mobilu. Tak chvilku mu věnovat musím, vztah o tom přece je, abychom dělali něco spolu, že? Po chvíli zase usedám k meditaci a chvíli se soustředím. Krucinál, neumyla jsem nádobí! A protože je na mě, musím vstát a smočit ruce ve dřezu. Najednou mně nic neruší, dokud není nádobí hotové. Dovolává se mě mobil. Máma. Jako kdyby to bylo naplánované.
Po rozhovoru zase usedám, ale už je čas dělat vačeři. Meditační čas vypršel. Takže si místo nirvány dopřeju třeba tu čokoládu po večeři. Musím nakrmit svýho T-rexe.
Někdy to není ani tak o tom meditovat, jakož o tom zachovat chladnou hlavu a zasmát se.