Mystika je zvláštní spiritualita, spíše menšinová vůči náboženské spiritualitě, ze které vyrustá a kterou vlastně dost prorůstá. Je to asi nejkrásnější projev nábožensktví, když se v něm objeví mystici, kterří svou praxi na onom náboženství zakládají.
Mystikové nežijí náboženství jen vírou a motlitbami, dokonce i životní styl různých náboženství může být někdy slabý proti tomu, jak intenzivně svou duchovní cestu prožívá mystik. Mystik se na svou cestu, na svou praxi soustředí s každým nádechem a výdechem, celé jeho bytí se stává projevem jeho duchovnosti.
Mystici jsou vysoce tolerantní vůči jiným vírám, protože ne věří, ale vnímají a cítí, že všichni lidé jsou rodina a své rady dávají všem bez rozdílu a také jsou lidmi různých vyznání vyhledávání, protože lidé cítí, že jim pomáhají na jejich vlastní cestě.
Z historie jsou známí mystici židovští, křesťanští, muslimští, hinduističtí, ale i buddhističní, však i buddha se dá za jednoho považovat a mystikové existují i dnes. Někteří jsou orpavdu mistry, kteří tak žijí celý život, jiní... no jako já, teprve tuhle cestu nastupují.
Jop, snažím se o cestu pohanského mystika a jsem za to moc ráda. Perfektní cesta? Ani omylem, ale je moje a o to jde, je mou přirozeností a každý z nás musí najít tu svojí přirozenost.
Melu tady o mystice, ale ne úplně o tom, jak vlastně takovou cestou jít, že? Někoho to asi zajímá, takže dobře. Mystika znamená v první řadě každodenní dysciplínu. Někdo stráví dvě hodiny denně na sociální síti, mystik si musí alespoň tu hodinku denně najít na meditace, trénování mysli, tedy na rozvoj svého ducha, protože to je základ cesty, jak se přiblížit k božskému. Mystik se časem stává podivínem, protože začne vnímat svět úplně jinak než mnozí, nedělá mu problém si ze sebe dělat legraci. Bohové sami mají neskutečný smysl pro humor. Mystik má také tendenci o své cestě vědět vše, co jde, je to vášnivý student, ale stává se brzy otevřeným a velmi tolerantním, protože přestává tvrdě lpět na světské pravdě, umí si i z pravdy vystřelit a bavit se jí. Díky tomu bývá příjemné být v blízkosti mystika.
Ale žádný mystik není dokonalý a každý z nás má občas i slabé, nebo nepříjemné chvílky. ČLOVĚK je prostě nejdokonalejším msitrem nedokonalosti. Nepřipadá vám to humorné?
2024 ©